“Draft:Hostitelská péče”的意思、由来-开放百科全书

Hostitelská péče je formou dobrovolnictví, kterou mohou vykonávat jednotlivci, pár i celá hostitelská rodina.

Hostitelství naplňuje přirozené potřeby dítěte, které je vychováváno v atypickém prostředí.^[2] Účelem HP je tedy poskytnout dítěti možnost navázat citový vztah, zažít běžné fungování rodiny, posílit důvěru dítěte v dospělého, možnost prožít úspěch, učit se hierarchii mezilidských vztahů, získat pocit jistoty ve vnějším světě, získat dlouhodobou psychosociální podporu a v neposlední řadě jde o prevenci rizikového chování vhodným trávením volného času.^[3]

Hostitelská péče je také jednou z možností jak zmírnit psychickou deprivaci způsobenou právě dlouhodobým pobytem v ústavním zařízení. Tím, že dítěti umožníme některé víkendy, svátky a prázdniny strávit na návštěvě v rodině hostitelů, zmírníme tento negativní dopad na dítě.^[4]

1. Spontánní – přirozeně vzniklý vztah dítěte z DD k lidem, s nimiž se náhodně potkalo nebo seznámilo, podobně jako dítě v jiných rodinách. Hostitelé tedy dítě nejprve znají a až posléze uvažují o tom, zda dítěti nabídnou širší zázemí.^[5]

2. Plánovaná – osoba se zájmem o HP kontaktuje neziskovou organizaci, OSPOD nebo rovnou konkrétní dětský domov, kde se informuje o možnostech a podmínkách HP.^[6]

Současná legislativa pojem hostitelská péče nezná. Celou problematiku řeší pouze § 30 zákona 359/1999 Sb. o sociálně právní ochraně dětí^[7], který vymezuje pobyt dítěte mimo zařízení u fyzických osob na maximální dobu 30 dní. Podmínky HP upravuje zákon velmi sporadicky (trestní bezúhonnost, prošetření rodinných a sociálních poměrů). Hostitelská péče je realizována bez přesně vymezených pravidel a řídí se pouze různými metodickými doporučeními a iniciativou konkrétních sociálních pracovníků, pracovníků dětských domovů a dobrovolníků, resp. zájemců ze strany široké veřejnosti.^[8]

O umožnění návštěv dítěte v hostitelské rodině rozhoduje ředitel příslušného ústavního zařízení, ve kterém je dítě umístěno. Vedení je však zároveň povinno toto uvolnění dítěte konzultovat s příslušným odborem sociálně-právní ochrany dítěte (OSPOD). Ten si může podle § 27 zákona 359/1999 Sb. o sociálně právní ochraně dětí^[9] vyžádat odborné posouzení žadatelů, a to v přiměřeném rozsahu. Ten však není nijak konkrétně specifikován a tak je posouzení budoucích hostitelů různorodé podle jednotlivých krajů, OSPOD a dětských domovů. Prověření se tedy může pohybovat od extrému – kdy žadatelé téměř nejsou ověřováni, až k druhému extrému, kdy OSPOD požaduje ověření na úrovni žadatelů o náhradní rodinnou péči.^[10]

Život v ústavním zařízení není přirozeným způsobem života a nese s sebou různá rizika v oblastech psychického a psychomotorického vývoje dítěte. Je tedy žádoucí, aby zájemci o hostitelství byli řádně vzděláni a poučeni o zvláštnostech těchto dětí. Především by žadatelé měli být minimálně poučeni, v lepším případě by měli projít vzdělávacím kurzem, aby znali důsledky ústavní výchovy a s nimi spojená rizika.^[11]

1. Ohrožení dítěte – žadatelé by měli projít psychologickým vyšetřením vylučující patologie osobnosti a měli by být řádně poučeni především o zvláštnostech dětí s psychickou deprivací aj.^[12]

2. Zklamání dítěte – vzniká nebezpečí, že dítě si vytvoří často nerealistická očekávání, které hostitel nemůže splnit, a tak díky nedostatečnému poučení dochází k tomu, že se dítě nakonec cítí být hostiteli odvrženo. Jde především o nenaplněnou touhu dítěte stát se plnohodnotnou součástí rodiny např. formou pěstounské péče, nebo nečekané ukončení hostitelské péče ze strany hostitele.^[13]

3. Zklamání hostitele – dítě samo a bez vysvětlení může přerušit návštěvy v hostitelské rodině. Ta pak cítí lítost, zklamání, vinu, zmatení či další pocity. Především nerozumí tomu, co se děje, co udělali špatně, a proč dítě nechce v hostitelské péči pokračovat. Tento jev je poměrně častý a důvody ukončení hostitelské péče ze strany dítěte mohou být různé např. citová plochost dítěte, strach dítěte z příliš těsného vztahu k hostitelům, pocity viny vůči rodičům, běžné vzdalování se v době puberty apod.^[14]

4. Nezralost dítěte – problémy s nezralostí se týkají především dětí do 6 let věku, které nedokáží zpracovat, proč se jim mění prostředí a lidé. V dětech tak vzniká další nejistota. Ta se může projevit nárazovým problémem s pomočováním či udržením stolice, vyšším neklidem dítěte nebo pláčem při usínání, který se dříve nevyskytoval. Hostitelská péče u těchto dětí tedy není považována za vhodnou.^[15]

5. Právní odpovědnost za dítě - hostitelé v přirozeném rozsahu odpovídají za dítě po dobu, kdy je jim svěřené, a jsou tedy odpovědni za zanedbání péče, za následky neuvážlivého riskování, o zneužívání ani nemluvě. Neznalost specifik dítěte vyrůstajícím v ústavním zařízení a trpícím psychickou deprivací může zvyšovat rizika např. úrazu.^[16]

References

1. ^Blahutová Michaela, Dagmar Zezulová, 2011: Hostitelská péče a příprava k ní, odborná metodika Děti patří domů. Praha, Tigris, {{ISBN|978-80-86062-41-9}} s.11
2. ^Klimeš Jeroným, 2003: Koncept instituce hostitelství v NRP [Online]. Dostupné z: (klimes.mysteria.cz/nrp/hostitelství.htm). Staženo dne 4.1.2019
3. ^Blahutová Michaela, Dagmar Zezulová, 2011: Hostitelská péče a příprava k ní, odborná metodika Děti patří domů. Praha, Tigris, {{ISBN|978-80-86062-41-9}} s.11
4. ^Novák Tomáš, 2008: Psychologické poradenství v náhradní rodinné péči. Praha, Grada, {{ISBN|978-80-247-1788-3}}, s. 65
5. ^Blahutová Michaela, Dagmar Zezulová, 2011: Hostitelská péče a příprava k ní, odborná metodika Děti patří domů. Praha, Tigris, {{ISBN|978-80-86062-41-9}} s.12
6. ^Blahutová Michaela, Dagmar Zezulová, 2011: Hostitelská péče a příprava k ní, odborná metodika Děti patří domů. Praha, Tigris, {{ISBN|978-80-86062-41-9}} s.12
7. ^Zákon 359/1999 Sb. o sociálně právní ochraně dětí, § 30
8. ^Blahutová Michaela, Dagmar Zezulová, 2011: Hostitelská péče a příprava k ní, odborná metodika Děti patří domů. Praha, Tigris, {{ISBN|978-80-86062-41-9}} s.11
9. ^Zákon 359/1999 Sb. o sociálně právní ochraně dětí, § 27
10. ^Blahutová Michaela, Dagmar Zezulová, 2011: Hostitelská péče a příprava k ní, odborná metodika Děti patří domů. Praha, Tigris, {{ISBN|978-80-86062-41-9}} s.36
11. ^Klimeš Jeroným, 2003: Koncept instituce hostitelství v NRP [Online]. Dostupné z: (klimes.mysteria.cz/nrp/hostitelství.htm). Staženo dne 4.1.2019
12. ^Blahutová Michaela, Dagmar Zezulová, 2011: Hostitelská péče a příprava k ní, odborná metodika Děti patří domů. Praha, Tigris, {{ISBN|978-80-86062-41-9}} s.18
13. ^Blahutová Michaela, Dagmar Zezulová, 2011: Hostitelská péče a příprava k ní, odborná metodika Děti patří domů. Praha, Tigris, {{ISBN|978-80-86062-41-9}} s.19
14. ^Blahutová Michaela, Dagmar Zezulová, 2011: Hostitelská péče a příprava k ní, odborná metodika Děti patří domů. Praha, Tigris, {{ISBN|978-80-86062-41-9}} s.20
15. ^Blahutová Michaela, Dagmar Zezulová, 2011: Hostitelská péče a příprava k ní, odborná metodika Děti patří domů. Praha, Tigris, {{ISBN|978-80-86062-41-9}} s.21
16. ^Klimeš Jeroným, 2003: Koncept instituce hostitelství v NRP [Online]. Dostupné z: (klimes.mysteria.cz/nrp/hostitelství.htm). Staženo dne 4.1.2019